Zápisník zuřivého Sparťana: Konečně jsme jako Dortmund, že jo pane Vrána?

V pátek se na Letné slavilo. V pátek se juhalo, náš železný klub slavil 126 let svého trvání. A to už byl pořádný důvod se tetelit radostí a pýchou. Jenže se křepčilo asi jen v kancelářích, na place abys radost pohledal. Ach jo.

Přímo před očima legendárního sparťanského hráče (a dědečka další legendy Pavla Kadeřábka) Václava Vrány, se chtěli naši borci jistě ukázat. A přímo před jeho očima předvedli další truchlohru z nekonečné sparťanské série "Obrozená Sparta". Remíza s Budějkama, trapný výkon v prvním poločase, gigantické (a opakující se) chyby našich hráčů. To je příspěvek současného týmu k oslavám založení klubu. A panu Vránovi muselo to uvedení do Síně slávy řádně zhořknout.

Ačkoliv, všechno zlé by nemuselo být tak strašné. Zvláště když si uvědomíme, že se teď směle můžeme srovnávat s Dortmundem. Sice ne na hřišti (no nestrašte!) jako Slávie, ale co se týče výsledkové bídy a trapasů určitě! I Borussia nezažívá právě skvělé časy. Stejně jako my (fakt, jaká podobnost) hrála v pátek, stejně jako my proti nováčkovi, stejně jako my před domácím publikem a stejně jako my dostala tři fíky a byla (stejně jako my) přeráda, že nakonec urvala remízu. Fakt až nápadná podobnost (k tomu můžeme připočíst i předchozí zápasy, minulé kolo dostal Dortmund šišku na Bayernu a my zase trapčili v Jablonci). Takže zkroušení fanoušci, hlavy vzhůru! Už jsme na tom jako Borussia Dortmund. A to není zlý, ne?

Problém však bude někde jinde. Zatímco u bundesligisty se nějak nebojím o jeho budoucnost, v případě Sparty mám obavy, abychom nehučeli v tabele spíš směrem dolů a dál si nezadělávali na ještě beznadějnější situaci. Dortmund byl po zápase hodně kritický a sypal si popel úplně všude. To na Letné jsme sice viděli hrůzný první poločas, ale za druhý už nemá trenér týmu co vytknout. No to mě štípni! My remizujeme s nováčkem, necháme si od něj nandat tři banány, ale trenér je napůl spokojený! To mě trochu hlava nebere. Za nás se hrál fotbal 90 minut a podle toho se i hodnotil. Nebo mi chcete namluvit, že by nás legendární Jiříček Drahotů nenechal jít pěšky z Peček, kdyby nás pochválil za druhý poločas? Nechal, páč jsme v Pečkách rupli.

Svalovat tuhle upachtěnou (a hlavně trapnou) remízu můžeme na co chceme. Že neměl hrát Mandjeck, že se jedná o chyby jednotlivců (jasně, za všechno může Kaya), že máme smolíka (Hlóža tyč), že nám nepřejou rozhodčí (faul na Kozáka) a tak dále. Pan Jílek to pak zabalí do těch jeho uhlazených keců a pracovitosti a trpělivosti a karavana táhne dál. Progres je ale na nule a světlo na konci tunelu jen slaboulince plápolá.

Když vidíte výkony některých našich borců, nutně se ptáte, co dělají ve Spartě? Kdo je kupoval, skautoval, kdo je hodnotí, když ti borci nejsou schopní přejet Budějky? Jak se s nimi pracuje v tréninku, jak se jim leje do hlav, že trocha sebevědomí není na škodu. Máte snad pocit, že hráči jako Mandjeck, Vindheim, Moberg Karlsson někoho oslňují, někoho převyšují. Ergo, že Spartu někam posunují? Já tedy určitě ne. Jsem si jist, že všichni tři zmínění (a v kádru jich je více) by ve Slávii možná neleštili ani lavičku. A jak se chcete posunout někam výše ke špičce, když máte v týmu průměrné hráče? 

A jsme zase u toho. Hráči jsou takoví jací jsou. Někdo má na Varnsdorf a někdo může kopat za Real. A je na vedení s trenérem, aby si řekli, co chtějí hrát, jestli jako Varnsdorf, nebo jako Real. V současné Spartě to zřejmě sami nevědí. Jak jinak si vysvětlit třeba příchody Hancka, Grajciara? Rosa je sehnal a trenér je nestaví. Komunikovali ti dva předtím spolu? Řešili nějakou strategii? Třeba jako to dělá Slávie, která si hráče kurva proklepne než mu dá smlouvu. Já myslím, že ne. A nebo jen vlažně. A nebo na to oba nemají. Na sociálních sítích se to už nese a v případě naší TR10 je to smutné. Fotbal mu fakt šel........

A takhle to vidím já. Mějte hezkej tejden.