Zápisník zuřivého Sparťana: Fotbal za vlády lampasů a jak je důležité mít svého Sáčka.

Jsme tedy opět první, ale že by se dalo mluvit o jakési hitparádě, to tedy nedá. Dokonce si myslím, že výkony borců v rudých dresech mají malinko sestupnou tendenci. A to jsme ještě nenastavovali zrcadlo s mančafty ze špičky. 

Jak přibývá otestovaných, tak se úměrně tomu snižuje počet diváků v hledišti. Ještě před dvěma, třemi týdny jsem se pyšnil tím, že naše liga má, i přes pouhých pár povolených tisícovek v hledišti, na dnešní poměry v Evropě úplně jinou atmosféru a jaký je to rozdíl oproti zápasům "duchů" v Champions League nebo utkáním reprezentačních jedenáctek. Jenže, kdeže loňské sněhy jsou. Korona nabrala na síle (kéž by odborníci věděli přesně proč), Ken zaplakal a lampasy (bývalé) se konečně prodraly k moci. A mezi prvními, koho si noví krotitelé virů vzali na mušku, je právě sport. Samozřejmě fotbal nevyjímaje. Po přechodném snížení počtu šťastlivců (nebo odvážlivců, jak chcete), kteří mohou sledovat zápas klubu svého srdce přímo na stadiónu na dva tisíce, se plukovník pochlapil a od pondělka už bude na stadiónech pusto prázdno. Mluví se sice o době přechodné, ale znáte to, v době pandemie má čas velice relativní hodnotu. Co je více pravděpodobné, že další opatření budou brzy následovat. Vsadím se, že ve hře bude i odpískání podzimu a přezimování v přítmí karantény. Protože pod "lampasy" je všechno možné, zvláště když hry člověk k životu nutně nepotřebuje, stačí jen chléb vezdejší a na něj si může vydělávat i s rouškou na ústech.

No ona to vážně není sranda, fotbal k životu opravdu nutný není. Tedy pro "běžného" občana. Pro profesionálního fotbalistu je sport součástí obživy, tedy toho chleba vezdejšího, pro fanouška je to pak srdeční záležitost. Všichni máme ještě v paměti jarní řádění epidemiologů, kteří s ledovým klidem vypnuli ekonomiku a připravili spoustu lidí o příjmy. Mnohdy i fotbalisty, ačkoliv to zřejmě nebylo tak kruté jako třeba u kolotočářů. Každopádně korona a epidemiolog (a s ním vláda) podstatně zasáhli do života mnoha sportovních klubů a spoustě z nich změnili plány do budoucnosti. Ty fotbalové brzy pochopily, že s "vrchností" si není radno zahrávat a přijaly opatření, která šla sice mnohokrát "za hranu" zdravého rozumu, ale byla nutná (alespoň z hlediska epidemiologa). Fotbal (tedy ten profesionální) se musel hrát z mnoha důvodů. Třeba i proto, že by později nebylo na "chleba" pro samotné hráče. A rozšířili by tak řady "pětadvacítky", kde by stáli v jedné frontě třeba s těmi kolotočáři.

Kdepak, lampasy se jen tak nenasytí. Ublíženě se snažily podkopávat Kenovi nohy, a když už to dotáhly na ministra kovidu, nebudou si brát servítky. Už se rozhodlo o sportu bez diváků a bude přituhovat. Jaký smysl pro boj s koronou má stadión bez fanoušků, když můžete navštívit divadlo v Celetné v hojném počtu, v uzavřeném prostoru? Na to se ptá i LKA v čele s předsedou Svobodou. Zrovna ona šla expertům na porážku kovidu maximálně na ruku a vida! Ukázaná neplatí, lovci virů mají své představy o světě. A do nich nezodpovědný fanoušek nepatří. Tedy patří, ale do karantény s rouškou na ústech. Může ji mít v barvách svého klubu; to zatím není, oproti zpívání oslavných chorálů, zakázáno.

Letenským by mohla krátká kovidová, ale určitě ta reprezentační přestávka prospět. Výkon v Příbrami jen potvrdil, že borci v rudém jsou asi unaveni pěním oslavných ód na jejich adresu a dělají všechno proto, aby nebudili v soupeři panický respekt, jehož působením by už v Průhonicích prohrával 1:0. Za Příbram (skoro beznadějně předposlední tým a za mě jasný kandidát sestupu) si pochvalu nezaslouží, kromě Ladislava "Itala" Krejčího, asi nikdo. Starkovo "boys", i v epidemiology okleštěné sestavě, drželi se letenskými krok a jejich obavy z gólového "masakru" se ukázaly jako liché. Stačilo nadšení a pohyb. Více do toho dát nemuseli a stejně to stačilo na gól, protože naše "pevná" obrana, tak jako už skoro tradičně, nás přesvědčovala o tom, že i proti papírově hodně slabým soupeřům se dokáže pěkně zapotit, jako by ji naháněli útočníci Realu Madrid. To potom můžete mít předzápasové plány jaké chcete, ale když skoro pravidelně inkasujete laciné góly, musíte pak něco změnit, aby jste to nepodělali. Zatím nám vycházel lídr Hložek, ten však toho v tomto zápase také moc neukázal, ovšem moc toho také nenahrál. Zranil se a byl vystřídán. Apropos, zranění hráči jsou tak nějak příznační pro Spartu v posledních sezónách. Trenér (ať už je to kdokoliv) nikdy neodehraje ani půl sezóny se svou nejlepší jedenáctkou. Pokaždé, když už to někam stoupá, přijde zranění klíčového hráče. A ne jen jednoho, a ne jen na chvilku. V současné době máme například zcela vymarodovanou obranu. Hancko na týdny a měsíce, Štětina to samé a Vindheim se také v tichosti vytratil do péče lékařů na bůhví jak dlouho. Jistě, našel se Čelůstka, ale ukazuje se, že na to sám nestačí. V Příbrami se trenér Kotal vrátil k čtyřobráncovému systému, údajně v reakci na styl Starkovo "boys" a protože z obránců na pravou stranu disponujeme pouze Vindheimem (no ano, ten zraněný), stáhl tam Kotal Sáčka. To je tak hodný kluk, že ani neremcal, postavil se do řady s Čelůstkou a ostatními a odkopal to. Je to tedy záložník a je to škoda ho tahat na kraj obrany, ale když už holt nic jiného na přestupovém trhu neseženete, je v nouzi i Sáček dobrý. No, určitě v té záloze chyběl.

Jak už jsem předeslal, za Příbram bych chválil jen Láďu "Itala" Krejčího. Od ostatních bych to viděl tak nějak neslaně, nemastně. Ačkoliv výhra zcela přesvědčivá a góly i akce před nimi lahůdkové, přesto mi přijde, že se nějak vytrácí drajv. Ale třeba jenom čmárám čertem na zeď a snažím se zalíbit mým věrným čtenářům, kteří mi vyčítají, že jsem v kritice dost polevil. No, zrcadlo se bude nastavovat v jiných zápasech, třeba v EL nebo v Edenu, či v Plzni. Jablonec, který nás čeká o víkendu nás asi moc neprověří, svých starostí mají taky dost a trošku vyčichají. Ale takové malé zrcátko by nám nastavit mohli, ať víme co nás čeká.

Zmiňoval jsem letenské "prokletí" zraněných hráčů, ale musím se i zmínit o tom dalším, tedy o nákupech. Před sezónou si i věčný rejpal Vízek pochvaloval, jaké hráče Sparta nakoupila. Což o to, po letech přehmatů a omylů lze říci, že tentokrát se mířilo do černého. Čelůstka, Krejčí (ten starší), to je na naši ligu vážně klasa. Jenže my jsme taky udělali Minčeva, nebo už dříve Součka a Polidara. A co je z nich? No Minčeva (toho hráče, co se o něj přetahovaly, nebo alespoň zajímaly, přední evropské kluby) jsme skoro neviděli hrát. Nejdříve mu to nevyšlo s kondicí, pak si zahrál proti Zlínu a v Příbrami zase prd. Skoro to vypadá na útočníka, jakého svět neviděl. Nebo Souček, ten sice nastoupil  vícekrát než Minčev, ale také spíše paběrkuje a za výkon proti Blansku (v MolCup 2:0 pro Spartu) si vysloužil veřejnou Kotalovu kritiku. Takže by ho v základní sestavě proti Jablonci čekal asi jen největší optimista. A Polidar? Stále čekám, kdy naplní ten potenciál. Určitě ho má, což o to, ale Slávie kdysi ve stejné době koupila Provoda a ten už pravidelně nastupuje v základu a dokonce si už zahrál za reprezentaci. Na druhé straně Polidar se stále pohybuje na hraně hostování a o repre si může nechat jenom zdát. Ale třeba to všechno vidím moc černě, vždyť zatím vyhráváme.

A takhle to vidím já. Mějte se zdravě a nenechte se koronou připravit o nic, ani o rozum.