Zápisník zuřivého Sparťana: EL - ještě větší průšvih, než jsme doufali!

Po dvou zápasech ve vymodlené Evropě máme nula bodů, hrozivé skóre a sebevědomí na bodu mrazu. K tomu tradičně spoustu zraněných hráčů a otevíráme Pandořinu skříňku pochybností nad letenskou budoucností některých těch zdravých.

Nedávno jsem psal o nastavování zrcadel. Šlo o to, jak moc se dá současnému umístění Sparty v čele tabulky věřit. Některé podzimní výkony byly daleky nějakého superoptimismu a forma některých hráčů na lehkou pováženou s vykřičníkem. Ale měli jsme určité jistoty, které nás tahaly z bláta ven: především Hložka, pak Čelůstku a vachrlatou jistotu pravidelného zápasového vytížení. To všechno vzalo za své během reprezentační přestávky a nárůstem počtu nakažených koronavirem v republice. Hložek se nám také nakazil, Čelůstka zranil a Prymula zavírač zavřel ligu. A fertig, hotovo. A tomto rozpoložení jsme kráčeli k prvnímu utkání s Lille, které, jen tak pro info, v té době kralovalo tabulce francouzské ligy a předcházela ho pověst útočně nadupaného mančaftu. 

Hlóža se mezitím dostal z karantény, ale neměl natrénováno, Čelůstka se uzdravit nestihl (a mezitím se zranil i Plechatý) a tak trenér Kotal musel opět (a znovu) silně improvizovat. Do sestavy se dostal "uzlíček nervů" Lischka a na stoperu zaskočil mladý Krejčí. Už se však na hřišti objevil Pavelka, tolik halasně očekávaný přestup. Nakonec z toho nebyl až tak tragický výkon, ačkoliv výsledek tragicky vypadá. Je nutno vzít v potaz, že jsme většinu zápasu hráli v oslabení, nehrála ideální jedenáctka, byli jsme bez zápasového vytížení atd. K tomu rozhodčí vysekl zcela bez skrupulí minimálně dvě óbr hrubice ve prospěch soupeře. Takže z tohoto pohledu se může zdát výsledek krutý, ale to je nutno brát s velkou rezervou a nepoužívat to jako výmluvu. Vždyť jen do druhé minuty jsme mohli dostat několik banánů a to jsme byli ještě kompletní. Někteří hráči na place si museli v tu chvíli připadat jako na kolotoči ve Stromovce. A když už jsme pochytili (alespoň jedinci) evropské zápasové tempo, přišlo vyloučení Krejčího. Snad je tenhle mladík velký příslib, bojovník a dříč, ale sráží ho jeho nezodpovědnost. Ten chlapec mi v zápasech přijde jako časovaná puma a člověk nikdy neví co vyvede. Koho sestřelí nevybíravým faulem, nebo si zcela zbytečně nechá dát žluťáska. Jeho zařazení do obrany byl pro mě velký risk a očekávaně to taky nevyšlo. Oslabil tým už ve 23. minutě. Za mě jedno velký špatný. A je mi fuk, že v lize hrál super. Tady to podělal, tečka.

Ale byli i jiní, kteří zůstali na Evropu čučet s otevřenou pusou. Poctivec Hanousek k nim taky patří, o tom žádná, o tom si cvrlikají i novináři na střeše, ale nebyl v tom sám. Naopak právě Pavelka se jeví jako opravdová posila (ale to se tak nějak čekalo). V této souvislosti jsem ne netu četl názory, že jsme v záloze ubrali na dynamice. K "přestřicátníkovi" Dočkalovi Sparta koupila skoro třicátníka Pavelku. Jistě, i takhle se to dá chápat. Zrovna právě Dočkal ukázal své "mezinárodní" limity. A jestli ne proti Lille, tak proti "skoro béčku" AC Milán určitě. Ale o Pavelku bych strach neměl, alespoň ne v horizontu tří čtyř let.

Jak už jsem psal, měla Sparta do reprezentační přestávky několik jistot. Hložek je určitě ta největší. I přes prodělaný virus, oslaben na duši i na těle, nastoupil do druhého poločasu a hle! Po jeho nahrávce přišlo vyrovnání. No, předčasné juchání, Lille nás v závěru zápasu tak jako tak sestřelilo. Tak to bude zapsané v análech a na nic jiného se nikdo nebude ptát. Bohužel. A opravdu se nemůžeme vymlouvat na rozhodčího. Ačkoliv takové malé vyhlášení války Chorvatsku by možná bodlo. Ale my nemáme holt mezi fanoušky Sašu Vondru, který chtěl pomalu vyhlašovat válku Slovinsku za verdikt rozhodčího proti Slávii v play off LM.

Jestliže se výkon proti Lille dá schovat za vyloučení Krejčího, dvě podivná rozhodnutí rozhodčího a možná i na rozvrtanou obranu, proti AC MIlán to už z naší strany byla předpodělaná fraška. Jasně, italský gigant, Ibrahimovič a tak dále. Ale zápas začíná za stavu 0:0 a je jen na vás, jak s tím naložíte. Naši borci, asi pod dojmem čtyřky od Lille, chtěli jen uhrát co nejpřijatelnější porážku. Na nic víc si, soudě podle výkonu, asi nevěřili. Je až k nevíře jak podělaní někteří hráči byli, jakých školáckých chyb se dopouštěli. Nechci nikoho jmenovat, ale Lischka místy vypadal jako parodie na obránce. A proč si v týmu držíme třeba Vindheima, kterýžto jako cizinec by měl vyčnívat nad svými českými spoluhráči výkonem, to je mi záhadou. Asi to není špatný fotbalista, ale aby jste si obhájili to, že kvůli jeho angažování se nedostává na vlastní odchovance, musí převyšovat. A to zejména na mezinárodní scéně. Měli jste na San Siru takový pocit? Určitě ne. To samé platí vlastně pro všechny "cizince" v týmu. Moberga Karlssona nevyjímaje. Jejich přínos v takovýchto, opravdu důležitých zápasech? Nula, velká kulatá nula. Je vážně super, když dají gól takové Příbrami. Ale to zvládne Karabec také a možná s větší elegancí.

Apropos Karabec. Ten chlapec nedostává z nějakých důvodů moc čuchnout. A přitom už několikrát prokázal, že fotbalista to je (bude) nevídaný. I za těch pár minutek, které mu milostivě byly dovoleny, si proti MIlánu zahrál fotbal takový, který si většina sparťanských aktérů nezahrála od začátku zápasu. A jako Sybilla si dovolím předpovídat, že pokud to s jeho herním vytížením bude i nadále takové tristní, může se stát, že ho napříště uvidíme u konkurence. Ach jo a to je na lavici Kotal. Tak nevím....

Že nehrála největší sparťanská hvězda (a já bych řekl dokonce na naše poměry megastar) Hložek, už ani nepřekvapuje. A nemá cenu se ptát proč. Ano hádáte dobře, je zraněný. A podle některých odhadů na dlouho. To už není normální, to musí být nějaká karma. A nebo neschopnost, jak chcete.

A takhle to vidím já. Držte se a zůstaňte zdraví, na těle i na duši.

P.S. Tak liga se nám znovu rozjede. Ovšem za této konstelace nevím, zda se mám bát nebo se těšit.