Zápisník zklamaného Sparťana: Zatmění všech sparťanských sluncí.

Vánoce ještě nejsou, ale Slávie nám nadělovala už v neděli. Ohromné ticho se teď nese celou Letnou, není co slavit a člověk aby pohledal volný kanál, kterým se dostane na druhý břeh Vltavy. A víte co? Můžeme si za to sami!

Předem musím upozornit, že dnes rozhodně nepůjde o objektivně tvářící se komentář. Od obrazovky jsem odešel po prvním banánu v naší síti a po zbytek zápasu jsem dostával informace od kamaráda přes telefon. A že jsem o nic nepřišel, bylo nasnadě. 

Nechci se nějak vytahovat s tím, jaká jsem Sybilla, ale na zápas jsem původně ani nechtěl koukat. Člověk co trochu sleduje fotbal asi už předem tušil, že řeči ze sparťanské kabiny o vítězném derby jsou jen mlácením prázdné slámy, které slávistické odhodlání nemohly nahlodat, natož položit. A ty co fotbal sledují pravidelně, a ještě patří k sparťanským fans, muselo s blížícím se výkopem píchat u srdce. I moje zlé tušení se potvrdilo do posledního puntíku a hořkého konce.

Ti, co vyběhli ve sparťanském dresu v neděli na trávník už vědí, proč  jim reprezentační trenér Šilhavý posílá pozvánky jen občas a ještě k méně důležitým zápasům (polopatisticky, když o nic nejde). Už také vědí co to znamená fotbal na opravdu evropské úrovni a jakou roli v něm hraje současný letenský kádr. Dokonce už střízlivě tuší, že Celtic rozhodně nebyl měřítko, a že ho dvakrát porazili je dobré tak pro koeficient a vyvětrání dresů.

Od začátku bylo na Letné všechno špatně. Zatímco ze Slávistů bylo znát odhodlání za každou cenu vyhrát (= ponížit nás), hrát svou hru a neuhnout od ní, podle "odhodlaných" výrazů v obličejích Sparťanů to spíše vypadalo, že se už před zápasem třásli, aby jich moc nedostali. Předpodělaná sestava, předpodělaní hráči a útrpné čekání na první slávistický zářez. Nenechte se mýlit. Sice můžete namítnout, že jsem zápas neviděl celý, tak nemohu soudit. Ale viděl jsem už x mačů se Slávkou od doby, co začala kralovat českému fotbalu a pokaždé to bylo jako přes kopírák. Sebevědomá Slávie a nesebevědomá Sparta. Plus rozdílné kvality kádrů (což je právě důsledek toho, jak moc si věříte). Ani hráči Sparty nejsou slepí ani nesoudní, aby nevěděli s kým mají na hřišti tu "čest". A to se jistě odrazí v i jejich hlavách. Zatímco Slávie v lize suverénně kosí jednoho soupeře za druhým (opravdu jen s malými výjimkami potvrzujícími pravidlo), v EL přehrává i papírově "zvučnější" soupeře a už postoupila do jarní části soutěže, Sparta v lize poráží "jen" papírově slabší (a ještě s i nimi dokáže rupnout) a v EL si vyšlápla jen na slaboučký Celtic (ovšem, i to se počítá, o tom žádná). Ovšem pokaždé, když narazila na kvalitu, dostala za vyučenou. V lize, i v Evropě. A co více, jasně se přitom projevuje jak průměrný kádr na Letné mají. Tedy, abych to uvedl na pravou míru: průměrný z hlediska cílů a ambicí, které klub má. Laicky řečeno, co stačí na Jablonec, Karvinou nebo Teplice (při vší úctě k nim), se v přímé konfrontaci s evropským levelem jeví skoro až lehce podprůměrné. Ač se nám to nelíbí, je to bohužel tak. Už jsem tu mnohokrát položil filozofickou otázku: hrála by většina hráčů sparťanské jedenáctky ve Slávii v základu? A mnohokrát jsem si odpověděl za vás: ne. Ani náhodou! Přesto ve Spartě nastupují od první minuty! Pak není žádný div, že od "evropsky" hrající Slávie schytá trojku, od Lille čtyřku, od Milána trojku. A aby se to nepletlo, v lize nestačí ani na Plzeň, momentálně ze všech stran kritizovanou. Jako bonbónek na konec se stačí mrknout na statistiky nedělního zápasu. Ale pozor, nehráli jsme s Barcelonou, "jen" se Slávií.

Příznačné bylo konstatování trenéra Kotala, že hráči nejsou schopni hrát hrát fotbal v plné dynamice (pro laiky prostě v rychlosti). Počínaje rozehrávkou, útokem i rychlým přepínáním do útočného či obranného módu. I v tom byl značný rozdíl oproti hře Slávie. Právě fotbal ve velké rychlosti dělá Slávii doma skoro neporazitelnou a v Evropě nanejvýše úspěšnou. 

Kotal si může stěžovat jak chce, moc platné mu to momentálně není. Přišel zachraňovat dobré jméno Sparty, ale do vínku dostal nevyrovnaný, a v porovnání s domácí špičkou, konkurence neschopný schopný kádr. Jak chcete hrát "evropsky", když máte k ruce hráče, kteří toho zřejmě nejsou schopni. A jsme u jádra pudla: kádr. Ten slávistický je nabitý. Na každý post má přesně pasujícího hráče, skvěle zapadající do celkového soukolí mužstva. Plus na lavičce další "náhradníky", kteří jsou schopni okamžitě (a plnohodnotně) zaskočit, když se něco "porouchá". A hlavně, všichni hráči jsou vybíráni podle přesně stanovených kritérií tak, aby pasovali do systému hry, který chtějí v Edenu praktikovat, a který si stanovili hned na začátku jejich éry. A neuhnuli od něj, ať se dělo, co se dělo.

V souvislosti s tím se tedy ptám, co chce hrát a jak se chce prezentovat Sparta? Pokud chceme hrát v lize třetího fleka a sem tam si střihnout EL, pak si myslím, že mohou být na Letné spokojeni. Mise splněna. Ale pokud by chtěli sesadit Slávku z trůnu a rovnat se s evropskými giganty (a vydělávat tím i peníze), pak by museli většinu současného kádru prodat a začít znovu nakupovat. A rozhodně nešetřit. A kupovat s rozmyslem, pečlivě odskautované hráče. Podle pevně stanovené strategie a cílů klubu. Dívat se po mladých, rychlých hráčích s budoucností a "evropským" potenciálem. Do toho mi nákupy Ládi Itala Krejčího, Čelůstky a Pavelky jaksi nezapadají. Ačkoliv za určitých okolností dávají nějaký smysl, musí k nim být alternativa v podobě daleko mladšího, rychlého a nejlépe už částečně "ostříleného" hráče. Tak jako jsou ve Slávii Malínský, Kuchta, Lingr a další. Kdo by si pomyslel, že hráči z "provinčních" klubů budou jednou ničit Spartu svým fotbalem. Tedy v sešívaném dresu. Proč ve Slávii rozeznali jejich potenciál a na Letné jen vrtěli hlavami? V této souvislosti je až komické (tedy ono je to spíše k pláči), uvědomíme-li si, že svého času měla Sparta zájem o tehdy v Liberci hrajícího Coufala. Nakonec ho nekoupila, protože asi nebyl dost "dobrý". Dokonce se kvůli uvažovanému přestupu na netu nesly hlášky typu Coufal zoufal. Tak ho koupili do Edenu a udělali z něj reprezentačního pravého obránce number one (posadil tak Kadeřábka, jaká ironie osudu) a za těžké peníze ho posléze prodali do Premiere League. Tomu se říká čuch na talent a umění v tom "chodit". A příkladů bychom našli daleko více, ale jeden z těch aktuálních nás musí strašit. V Táborsku tak nějak bez jakéhokoli zájmu sparťanských skautů hrál talent Sima. Skončil ve Slávii a panečku, nejenže převzal roli sparťanského kata po Součkovi, ale půjde-li to takhle dál, brzy ho v Edenu výrazně zpeněží (poté co jim pomůže vyhrát titul). A je mladý, perspektivní a rychlý. Myslím, že Kotalovi by se hodil a určitě by ho chtěl mít v kádru. Proč není, ale je u úhlavní konkurence, nebude asi jenom o penězích. Bude to i umění takového hráče najít. My přivádíme na Letnou třeba Vindheimy, Hanousky a starší ročníky. Také nic proti tomu, ale kam chceme tedy směřovat? 

Právě kádr dělá současný óbr rozdíl mezi námi, Slávií a Evropou. Ale to není vina Hanouska, Vindheima či jných. Ti kluci hrají, co mohou. Že to nestačí na titul v naší lize, nebo na úspěšné tažení v pohárech, je věc k zamyšlení někoho jiného a výsledek přestupové politiky (já říkám umění udělat přestup) klubu. Tam už se zodpovědnosti a viny dají určit. Třeba TR10 je sportovní ředitel, právě odpovědný za tuto oblast. A měl by sakra dobře číst mezi řádky, když si trenér posteskne, že nemá hráče schopné hrát rychlý, čti evropský, fotbal. Z h....bič neupleteš, to je známá věc.

Věc jiná ovšem je, zda se zrovna TR10 už naučil dělat úspěšné přestupy. Třeba případ Condého ze Zlína ukazuje, že se spíše naučil čachrovat a hrát podpásovky, než kupovat hráče s potenciálem. Bohužel pro něj, bohužel pro Spartu. Ale můžu se mýlit. Ačkoliv Tijani by také mohl vyprávět, ne?

Mějte se fajn, nechte PSA štěkat a zůstaňte zdraví.