Vzkaz klidného Slávisty zuřivému Sparťanovi:

Nevěš hlavu, Sparťane. Ve fotbale se mění situace velmi rychle. Před sedmi lety jste vyhráli s náskokem 13 bodů a my jsme se zachraňovali v posledním kole. Tak hluboko jste se zatím nedostali a nejspíš ani nedostanete. Teď si užíváme slávu my, ale za tři čtyři roky může být všechno úplně jinak. Liga potřebuje tyto mančafty oba, tak zkuste ještě uhrát aspoň něco a příští rok přidat nějaké bodíky do českého koeficientu v pohárech.

Cituji:

"Těm starým kozlům je to už zřejmě jedno, viz pohodový pozápasový rozhovor Trávníka s Holešem."

..................................

A reaguji:

Proč by po zápase spolu nemohli přátelsky mluvit ti, kteří v zápase samotném byli soupeři? Mezi šachisty to není nic neobvyklého.

Já jsem v mládí dokázal po mistrovském zápase týmů pozvat dokonce na rande i holku z týmu soupeřů, kterou jsem právě ve prospěch svého týmu porazil a získal jsem pro nás bod. Líbila se mi, porazil jsem ji, ona mi sportovně pogratulovala a já jsem jí řekl: "Dík za gratulaci a nechtěla by sis se mnou někdy zahrát přátelák? Udělali bychom si vycházku do přírody, vezmu magnetické šachy, někde na půli cesty si uděláme přestávku, zahrajeme si a pak budeme pokračovat až do Davle." Souhlasila a o týden později jsme spolu randili. A o půl roku později, kdy už jsme spolu ... no prostě byli jsme plnoletí a už byly pryč ty doby, kdy se s některými projevy lásky muselo čekat až do svatby, jsme opět proti sobě nastoupili a opět každý za tým svého města. A znovu jsem ji porazil a tři hodiny poté opět bylo to, co jsem naznačil a co u pánů Trávníka s Holešem nepřipadá v úvahu (no, možná, že připadá, ale je to velice nepravděpodobné).

Byla lepší šachistka a většinu našich partií vyhrála. Já jsem byl schopen vyhrát tak 25%, dalších 25% byly remízy a zhruba 50% vyhrávala ona, ale čirou náhodou se to sešlo tak, že jediné dvě mistrovské partie jsem vyhrál já, z nich jednu už jako její milenec. Ani jednoho z nás ani v nejmenším nenapadlo, že by snad výsledek naší první partie měl znamenat, že by rande se mnou odmítla. Mohla ho odmítnout, ale z jiných důvodů, kdybych se jí třeba nelíbil. Nikoli proto že jsem jí porazil. A platí to i naopak: Ani jednoho z nás vůbec nenapadlo, že by o půl roku později měl náš milostný vztah ovlivnit naši partii v zápase našich dvou týmů.

Ke svatbě jsme to nedotáhli, ale to už tak bývá.

Proč by po zápase spolu nemohli přátelsky konverzovat dva hráči z týmu každého ze soupeřů?

Hezké. A co dětičky, taky hrají šachy? Jenom taková malá rada: Zkuste si do v duchu celé probrat ještě jednou od začátku, jestli na Vás náhodou nezahrála královský gambit. Teda, chci říct královský gambit přijatý. Polopatě: ona obětovala jednu partii, vy jste ztratil svoji svobodu.